O mysliveckém spolku

Historie myslivosti na České Sibiři

(citujeme z diplomové práce Adriany Rubešové)

O nejstarší minulosti myslivosti na České Sibiři zanechal své vzpomínky na stránkách kroniky MS Miličín Josef Fantyš z Miličína. Miličínská honitba byla před první světovou válkou pronajímaná od hraběte Künberga za 60 zlatých. Od roku 1870 až do 1918 si honitbu pronajímal Karel Pilz. V honitbě byla jiná skladba zvěře než dnes. Nejvíce se objevovaly koroptve, dále byly vysoké stavy králíků, zajíců a srnčí zvěře. Novým nájemce se po roce 1918 stal Mikuláš Ohnesorg, který měl řeznictví v Miličíně. Ten honitbu neužíval sám, rozdělil ji na několik částí, kde hospodařili další myslivci. V roce 1924 si honitbu pronajal Dör ze Smilkova, ten dříve užíval jen část honitby. Jeho vztah k zvěři hodnotí jedna z vět v kronice: To nebyl hospodář, to byl milovník zvěře „na pekáči“. Za jeho hospodaření se snížily stavy zvěře. Dalším, kdo si pronajal honitbu byl Karel Fantyš, ten ji měl pronajatou po celou dobu trvání republiky. Honitba byla opět využívána několika dalšími lidmi. Koroptve se brzy vrátily a za sezónu se jich nastřílelo i okolo 1500. Zajíců na výřadu bylo okolo 40 až 50. Králíci se po delší době také vzpamatovali, a dokonce se přemnožili. Počet srnčí zvěře se pohyboval okolo 35 kusů, střílelo se proto jen velmi málo, dva až tři kusy za sezonu. V roce 1934 se v honitbě po dlouhé době 30 let objevila liška, další se objevila až v roce 1942.

V této době bylo v okolí několik hájoven, dodnes se jich zachovalo jen minimum.

Dějiny organizované myslivosti na České Sibiři se začínají psát v roce 1942, kdy vznikla myslivecká společnost Česká Sibiř. Tu tvořily Miličín, Reksyně a Žibkov. Po druhé světové válce vznikly i další myslivecké společnosti byl to Horní Borek (Horní Borek, Třetužel a státní polesí Nuzov). Horní Borek se v roce 1948 rozšířil o Ješetice a v roce 1955 se část spojila s Českou Sibiří. Druhá část se připojila k Červenému Újezdu. Nuzov zůstal samostatný, později se však také stává součástí MS České Sibiře. Ve společnosti České Zahoří byli myslivci z vesnic Zahoří a Malovice. S Českou Sibiří se spojili v roce 1961. V roce 1963 se podle nového zákona myslivecká společnost přeměnila na myslivecké sdružení Česká Sibiř Miličín. Ke konci šedesátých let byla postavena první střelnice na Malovských stráních, dnešní podoba pochází ze 70. let stejně jako budova odchovny na bažanty. Poslední společnost byla v Petrovicích. Petrovice ještě po roce 1945 tvořily myslivecké sdružení s Novou Vsí a Horní Stříteží. Po roce 1960 však musely Petrovice sdružení opustit, jelikož nově patřily pod okres Benešov a zbylé dvě vesnice naopak patřily do okresu Tábor. V lednu 1961 tedy vzniká MS Petrovice, kam patřili myslivci z Petrovic a Nasavrk a dalších okolních osad. V roce 1982 došlo k očekávanému sloučení Petrovic, Miličína a Nuzova z rozhodnutí okresní správy. Tehdejší název zněl pouze MS Miličín, později však opět přibyl název oblasti MS Česká Sibiř Miličín.

Po druhé světové válce se také proměnila skladba zvěře. Zvětšily se stavy srnčí zvěře a lišek, naopak se postupně zmenšovaly stavy zajíců. Koroptve, křepelky a bažanti se objevují jen zřídka. Bažanti se uměle chovají v odchovně v Miličíně a poté jsou vypouštěni. Divoký králík úplně vymizel z oblasti. Podobný osud potkal po melioracích a regulaci potoků například raky a pstruhy. Hojně se rozšířila černá a dančí zvěř, a to díky monokulturám jak v lesnictví, tak zemědělství. Její přemnožení způsobuje škody v těchto odvětví. Jen pro srovnání kronika uvádí v roce 1979 ulovené tři kusy černé jako velké překvapení. Na Petrovsku se střelily mezi lety 1960 až 1980 jen dva kusy. V roce 1980 se objevila vzteklina v sousedních Ješeticích a brzy zasáhla nejen místní sdružení, ale i další části Benešovska.

Myslivci na České Sibiři se mimo starání o zvěř a její životní prostředí také podíleli na kulturním životě nebo pomoci místním občanům. Účastnili se brigád v JZD, pro státní lesy nebo svých vlastních, vedli myslivecké kroužky pro místní děti a od konce 50. let pořádali a pořádají myslivecké plesy v Miličíně a Petrovicích. Po celou dobu existence společností, sdružení a dnes spolků se myslivci snažili a snaží udržovat myslivecké tradice a zvyky, pečují o zvěř dle nejnovějších metod či vychovávají lovecké psy podle zásad lovecké kynologie.